mišpilicě, -ě f.
k lat. mespilum a střhn. mespil, nespil
mišpule, keř n. strom s jedlými plody podobnými jablkům, n. jeho plod (?)
Jen u Klareta v kapitole De fructibus arborum za lat. escula. Sr. mišpile, mišpilec
Autor: Michal Hořejší
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 15. 1. 2025).
mišpilicě, -ě, fem., Mispel; k masc. mišpilec. — miſſpilicze escula Prešp. 631 v kap. De plantis (esculum = Mispel Diefb. Gloss.).
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².