|
|
|
mazati, -žu, -že ipf. 1. co (předmět) čím (mazlavým) mazat, potírat po povrchu, pomazávat; koho, co (část těla, ránu ap.); co komu čím, ojed. s čím (mastí, olejem ap.); ojed. komu na co (část těla) čím (mastí) mazat někomu něco, potírat někomu něco (léčivého) po kůži ap.; též v obr.; koho (mrtvého), co (mrtvé tělo) čím (olejem ap.) mazat k pohřbu, balzamovat 2. relig. koho čím (olejem ap.) na co („panstvie“, „kněžstvie“ ap.); koho kým (králem), za koho (krále) pomazávat, pomazáním udělovat někomu svátost n. nějakou hodnost ap. (sr. StčS s. v. „pomazati“ 3); fig. (o Bohu) koho čím (olejem čeho abstraktního) obdařovat někoho něčím 3. relig. (o Bohu) koho k čemu zasvěcovat, posvěcením předurčovat (k čemu; sr. StčS s. v. „pomazati“ 4) 4. co malovat, zpodobovat (sr. ESSČ s. v. „malovati“) 5. koho, co hníst, mačkat (rukama; ?) 6. koho pečovat o někoho, starat se o někoho; expr. (pejor.) „mazati zadek svini“ podstrojovat někomu, přilepšovat někomu jídlem 7. koho (krále) jmenovat, volit, ustanovovat 8. co (roucho) komu (sobě); co (nohy) o koho (v obr.) mazat, umazávat, špinit něco 9. koho, co pošpiňovat, očerňovat, hanobit 10. čím (hříšným) pošpiňovat, nakažovat někoho Autor: Irena Fuková Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.25, citován stav ze dne 23. 11. 2024). 
mazati, -žu, -žeš, impftiv., schmieren, salben; stsl. mazati ungere. — Mastmi drahými sě mazycz Pass. 334. Jiej (Marii Jidáš) vinu dáváše, jež drahú mast marně mazaſſe tamt. Tělo, jehož mazat přišla Hrad. 41a. Bude-li tělo tú mastiú mazano Mast. 353. Mazal tě bóh olejem unxit ŽKlem. 44, 8. Proroci mazachu jě (knížata) liniebant Ol. Ezech. 22, 28. Jáz tě mazyu Mast. 303. — Líčí-li ť se (žena), mluv před ní o tom, kak jest to stydká věc, tak šeředně mazaty se Štít. uč. 54b, mazati sě, líčiti se, sich schminken. — Již pak najprvé budu mluviti neb mazati o tom, ješto s’ položil atd. ChelčPař. 126b, mazati, psáti; chci tobě protivné věci črnidlem mazati na papier t. 126a. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
mazati, -žu, -žeš ned. mazat; psát: črnidlem mazati na papier; upravovat obličej líčidlem, líčit Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
|