masař, -ě m.
k maso
1. řezník, obchodník s masem
2. kat
Dolož. též jako vl. jm. osobní Masař. Sr. drščečník, masařník, masník, poprávcě, řězník, stínač
Autor: Andrea Svobodová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 18. 6. 2025).
masař, -ě, masc., řezník, kat, Fleischer, Henker. — Krev … z brava teče…, kdyžto zakolí maſari Baw. 403. — Kleči (já, Kateřina)… čakajíci smrti od meče břidkého, jímžto… tento maſarz jedva vládne Kat. v. 3394. Aby se nebál maſſaṙe tohoto carnificem Kladr. 2. Mach. 7, 29, maſarze tohoto Mus. tamt., tohoto maſarzie Ol. tamt., tohoto maſarze Pernšt. tamt. — maſarzi, katové Comest. 173a; maſarz carnifex HymnA. 12b, Rozk. 3479.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
masař, -ěm. řezník; kat
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
masař m. = řezník, kat
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.