Martinek | ESSČ | GbSlov |

Martinek proprium

Martínek proprium

Dolož. též adj. poses. Martinkóv, Martínkóv

Autor: Barbora Chybová

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 25. 4. 2024).

 


Martinek, -nka, masc., demin. z Martin. — Podoba et Martinek fratres Reg. IV, 1342; Martinco de Pricaz t. II, 1254. — Odtud appellat.: martinkové, lidé dělní, kteří při sv. Martině přicházeli do Prahy a tu se dávali najímati na žně a jiné práce WintObr. 2, 123 (XVI stol.).
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 11 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).