macek, -cka/-cku m.
sr. mačka
1. macek, kocour
2. bot. máčka, rostlina s tvrdými a pichlavými ostny
Oba významy doloženy ojediněle, vlivem hojněji doloženého slova mačka/máčka nelze u názvu rostliny vyloučit ani znění máček
K 2: sr. kotačka, kotvicě
Autor: Milada Homolková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.25, citován stav ze dne 27. 7. 2024).
Macek proprium
Dolož. též adj. poses. Mackóv a f. Macková
Autor: Milada Homolková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.25, citován stav ze dne 27. 7. 2024).
Macek, -cka, masc., jm. osobní, hypokorist. z Matěj, Mathias. — Mathias svatý Maczek SekvE. 30a. Pan Matiey Maczek KolB.3b (1501), Matiey Macek t. 1a (1501). Mazcho et filius eius Mazcho Reg. II, 1255; Maczko… procurator t. IV, 1334. Maczeg (sic) Lún. ks. 1353. — Vzato appellativně: neposední fučíkové a svárliví Mackowé RešSir. 215b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².