macecha, -y f.
též macocha, -y f.
k máti
čí macecha, nevlastní matka
Podoba macocha je zachycena většinou v pramenech moravského, resp. slovenského původu (Půh, NaučBrn, SilvKron, CestMil; Žilin) ale též např. v ListářPlz
Sr. otčím
Autor: Milada Homolková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 20. 4. 2024).
macecha, -y, fem., Stiefmutter; stsl. maštecha noverca. — v-maczechu slušěti Hrad. 109a; prázdnost… je mátě hřiechóm a maczecha šlechetnostem ŠtítMus. 10a, prázdnost mátě jest hřiechóm a macecha ctnostem t. 6b; prázdnost… ctnostem svatým jest maczecha Kruml. 250a; maczecha Pulk. 14a; maczecha noverca Prešp. 1645. — Dial. macocha: maczocha noverca BohFl. 487. macocha též Lact. 214d, machoa (sic) noverca Boh. min. 22b; (obyvatelé v Kolium) rodičky třetieho pokolenie pojímají, též i maczochy po svých otcóv smrti Mill. 115b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².