múd, -a/-u m.
šourek s varlaty, moudí (arch.), část samčího pohlavního ústrojí
K původu sr. Machek, Etym. slov.² s. v. moudí. Sr. múdec, múdie, múdo, nárok², stroj
Autor: Michal Hořejší
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.27, citován stav ze dne 1. 7. 2025).
múd, -a, -u, masc., moud, varle, Hode; srov. stsl. mądo testiculus. — Pro otok mudu ChirB. 44a, otok okolo mudu t. 194b. Vezmi ledvinky a maudy jelenie Chir. 248a. — mudi testiculi Lact. 26b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².