léti | ESSČ | GbSlov |

léti v. líti

Autor: Hana Kreisingerová

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 7. 5. 2024).

 


líti, ľú, lé ipf.

léti, leju, leje ipf.

1. co (tekutinu), čím (tekutinou) odkud kam, na koho, co, v koho, co lít

2. co (slzy ap.) prolévat

3. co (pevného) lít, odlévat, litím taveniny vytvářet

Autor: Hana Kreisingerová, Jana Zdeňková

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 7. 5. 2024).

 


léti, leju, -ješ, impftiv., líti, giessen; stsl. lijati (z lьjati), lêją fundere. — Čarodějníci… maso obařivše tu vodu u povětřie legi fundunt Mill. 82b. (Sluhy), jenž biechu vodu lely qui hauserant aquam EvVíd. Jan 2, 9, vodu lely EvSeitst. tamt. (Žlaby), v něžto vodu lely ubi effundebatur aqua Ol. Gen. 30, 38, Mus. tamt. Víno v lahvici legý mittunt Lit. Mat. 9, 17. Oběti vína, kteréž po všech obětech mají leny býti (libamina) fundenda sunt Kladr. Num. 28, 14. Král lél jest krev pokojných obětí libavit libamina Kladr. 4. Reg. 16, 13. Je se krve v ústa leti Mart. 10a. Proč neutěšíš slez jejie, jěž… pro tě (pro Ježíše, Marie Magd.) lege? Hrad. 34a. Často na ň (holomečkové na s. Alexia) pomyje legycz Pass. 325. Rozpuštěné olovo v jich ústa legiechu Kruml. 390a. (Při obědě) jedúce, lejíce sě přielišně HusE. 1, 128. Osudie, ješto v ňe má něco leto býti Brig. 155a, ješto v ňe má něco leno býti t. 161a. — Refundo, zase lijeti, odplatiti Lact. 225d. — Vody léchu sě fluebant Ol. Jos. 4, 18, léti sě. — Když zvon legi Hug. 58, léti zvon atp., slévati, in Formen giessen; král lél jest to orudie v hlinovaté zemi fudit Ol. 2. Par. 4, 17 ; (puškaři), ješto podušku (kovovou) lel Rkp. r. 1436 (účty mostecké, v archivě pražsk., excp. Z. Winter.) — Srov. líti, ľú, léš.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 22 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).