|
|
|
lékarstvie, -ie n. též lékařstvie, -ie n. k lékař, lékarský 1. čeho, čemu, proti čemu lék, léčivo, léčivý přípravek na něco; též fig. o prostředku nábožensko-mravní nápravy 2. léčení, léčba, lékařský postup (zásah); též fig. o náboženskomravním napravování 3. lékařské umění, znalost léčit; ranné lékarstvie chirurgie 4. čeho léčivá moc 5. o čem lékařství, lékařský výklad Sr. léčenie, lékarstvo Autor: Milada Homolková Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 17. 5. 2024). 
lékarstvie, -řstvie lékařstvie, -ie, zřídka lékarstvo, -řstvo lékařstvo, -a, neutr., lék, léčení, umění lékařské, Heilmittel, das Heilen. — Bóh ustavil jest rozličná lekarzſtvye, ale ne léky, pro rozličná člověčie porušenie Štít. uč. 8a, lékařstvie = nč. lék, Heilmittel, oppos. léky (kouzelné), v. lék. Nenie lekarzſtwie té ráně, v niež střela vězí ChelčPař. 190a. (Člověk) nebude jmieti lekarzſtwie viec medicinam Ol. Prov. 6, 15; ani bylina, ani které lekarzſtuie malagma t. Sap. 16, 12. Se mnú hledaj lekarſtuíe HusPost. 75b. Aby tvé svaté rány byly lekarzſtwye dušě mé Modl. 52a. (Žena) nemá mnoho lekarzſtwye přijímati ChirB. 175b. Chciu tomu (praví Nero mistrům), by (vy) mi lekarzztwa dobyli, jímž bych mohl dietě jmieti ApD. b. (Mistři) w lekarzſtwi jemu (Neronovi) živú žabku požřieti dachu Pass. 310. (Mast) z cizího lékařstvie ex alienis medicamentis JustInst. 87. — lekarzſtwye proti svrabu Lék. 61b, l. proti čemu; lekarzſtwie proti marné chlúbě RokycEvJan. 144b; lekarzſtwie k ušima ApatFr. 71b, l. k čemu; lekarzſtwie k tomu (krvetečení) ChelčPost. 270a; tělesná lekarzſtwie sú jedna k nemocen, jedněm, k druhym druhá ŠtítBud. 186. — V jeho (Rudoltově) kuchyni kašě vždy vřieše, snad to pro lekarſtwye činieše, neb mdlého života bieše DalC. 99, lékařstvie, léčení; jsauc na lekarzſtwij v Boleslavi z tohoto světa… sešel KolČČ. 135b (1548). — Mistři w lekarztwie velejí jich (dnů) netbati ChirB. 42a, l., umění lékařské; neb sě byla lekarzſtwy tornu neučila Otc. 489b; (učiníš) mast skladenú lekarzſtwym opere unguentarii Ol. Ex. 30, 25. — lekarzſtvo cirologia Prešp. 1525 (ciroz chiro-, cirologia = chirurgia Diefb. Gloss.), lekarzſtwo též Rozk. 2238; lekarſtwie ŠtítMus. 149a, t. 154b, lekarſtuíe HusPost. 94a. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
lékařstvie, -ie n. lék: lékařstvie proti čemu, k čemu; lékařství, lékařské umění Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
lékařstvie n. = lék(y), léčení Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|