lsknúti sě, lsknu, lskne ipf.
dolož. též lesknúti sě, lsknu, lskne ipf.
k lsknúti
čím (jasností, zlatem) lesknout se, blyštět se, svítit
Dolož. též sklnúti sě, stklnúti sě. Sr. blščieti sě, stvieti sě
Autor: Martina Jamborová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 16. 6. 2025).

lsknúti, lesknúti, většinou refl. l. sě lsknúti sě, lesknúti sě, lesknouti se, glänzen; z lьskn-, srov. pol. lsknąć sie. Ztvrdlé łskn- má analogii v łest-łsti, v błesk, błysk- z býv. blьsk-, blisk- atd., v. Histor. Mluvn. I, § 282. Za lskn- bývá také lstkn- a skln-. — Těm (strážným, císař) mnohá ukrutná hořě káza mučením vydati, vele sě jim v tom vyznati, čím sú téj panny chovali, ež tak ladn(ě) svú pltí leſkne Kat. v. 2666. Jako lilium bělúcí lſkne t. v. 730; jako ryzé zlato lſkne t. v. 736. Šijka lſknuczy t. v. 729. — Kdež sě štíti zlatem lſknyechu AlxV. 1541, Gualth. 3, 7: auro scuta micant. Ne vše jest zlato, což sě ſklne (sic) Tkadl. 13b. — Jakož hvězdy všecky jsú světly, avšak ona jinak leſkne sě a ona jinak, takéž i my, on jinak a on jinak ve cti věčné odplaty bude sě lſknuti ŠtítMus. 1b; blskem budem sě lſknuty Štít. uč. 124b. Člověk.., leſkne sě v některé šlechetnosti, zdá se lidem v óči zlato ŠtítBud. 172. Těla v jasnosti sě lſtknúti budú Kruml. 302b. Tak sě ty barvy leſknyechu Kat. v. 2375. Kóžě lſknu sě červeností Mand. 67a, ty kuože všecky jsú červené a lſknu sě MandStrah. 37b. Lva se kože krású leſkne Baw. 113. (Slzy) se na tváři lſknu Lobk. 7b. Jestliže chlupové zbělejí a łſknau se Br. Lev. 13, 25 (ve Vulg. jinak); bezbožníci… vytylí jsau, łſknau se t. Jer. 5, 28 (ve Vulg. není). Semeno se lſkne Háj. herb. 287b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

lsknúti sě nedok. = lesknouti se
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
