lnúti, lnu, lne ipf.
1. (o rostlině s háčky) k čemu (tkanině) přichytávat se
2. ke komu, čemu lnout, tíhnout, pociťovat a projevovat náklonnost k někomu n. něčemu
Autor: Jana Zdeňková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 16. 6. 2025).
lnúti, lnu, lneš, impftiv., lnouti, ankleben, anhangen; z *lьpnąti, srov. lpěti stsl. lьpêti hærere. — Rovný k rovnému jako lne Vít. 45b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².