|
|
|
lichý adj. 1. lichý, nepárový, přebývající při párovém uspořádání 2. nadbytečný, nepotřebný 3. zbytečný, marný, jsoucí nadarmo 4. čeho zbavený 5. ubohý, bídný 6. bídný, ničemný 7. špatný, nesprávný, nepravý Ve shodě s J. Rejzkem (Český etym. slov. s. v.) nehodnotíme jako dvě homonymní lexikální jednotky Autor: Petr Nejedlý Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 17. 6. 2025). 
lichý, adj., nerovný (počtem), nepravý, podvodný, zlý, prostý, prázdný, zbavený; stsl. lichъ = über das Gerade, das Hechte hinausgehend, überflüssig, ungerade, unrecht, böse, unteilhaftig Mikl. Etym. Wtb. 168. Odtud zpodstatnělé lich a licha, v. t. — Počet žen jeho bude lich LékB. 21b. — Zlý člověče lichy, jakými to čáry jednáš! KázLeg. 76b. Proti všem žalobnikóm jakkoli hrdým, vtipným, mocným nebo chytrým VšehJir. 64, k tomu var. t. 61: chytrým nebo lichým. Hned zahyneš, tváři licha, pohubí tě tvá pýcha Baw. 79 (hrozí lysec mouše, která na lysinu jeho sedá a jej štípe). Nad níž (Kateřinou) ti pohani lyſſy divoké bitie tvořiechu Kat. v. 2319. — Ten nevěrný a lichý lev tyto tři (t. své společníky) odhádal od díluov jejich Ezop. 33b. Častokrát křivdáři a liſſij skrze lest nevěrně lidem činí fraudatores t. 46b. — Nebuď toho daru, synu již lichy OpMus. 155b, lichý čeho = prázden čeho. Také tu (císařová a Porfyr, v žaláři Kateřinině) nebysta lycha, by vice divuov neviděli, uzřěsta, ande anděli v koronách podlé ní (Kateřiny) stojie atd. Kat. v. 2557. Tehdy pohani v libost tomu (t. Maxenciovi a jeho žádosti) všiej cti lychu jednu muku vymyslichu Kat. v. 2748, všie cti lichý = vší cti prázdný, nectný. — (Ježíš) jezdiv na oſletku (m. oslátku) lychem Umuč. 1b, lichý, prostý. — Adv. lišě, neprávě: múcha… sdobieci se chválú liſſe vece mravenci Baw. 85. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
lichý adj. podvodný; zlý, nespravedlivý; prostý, prázdný, zbavený; marný Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
lichý adj. = bídný, podvodný, zlý, marný, prázdný Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|