levicě, -ě f.
k levý
1. levice, levá ruka
2. levice, levá strana
Též jm. míst.
Autor: Petr Nejedlý
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 15. 6. 2025).
levicě, -ě, fem., levice, die Linke; stsl. lêvica sinistra manus. — leuiczye sinistra Vít. 91b; leuicze též Prešp. 1205, BohFl. 409, Nom. 67b. Aby nevěděla lewicie tvá, co činí pravicě tvá Krist. 39b. (Joab) pravicí Amazu držě líbal a leuiczi vynem meč jej zamordoval Kruml. 41b. — Ten zloděj, ješto na lewiczy stáše (t. na kříži) Hrad. 90b, levicě, levá strana; (hříšník) pójde ť… na lewyczy do pekla Kat. v. 2022; na lewici a sinistris BiblFrimb. Luk. 23, 33.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².