|
|
|
les, -a/-u m. 1. jaký místo porostlé dřevinami, zvl. les, háj (sr. ESSČ s. v. „bor¹“ 2, „dúbrava“ 1, „hvozd“ 1) 2. zvl. v sg. stromoví zbavené větví, kmeny n. klády (sr. ESSČ s. v. „dřěvo“ 3); vor (?) 3. zvl. v sg. jaký dříví, zvl. stavební n. palivové (sr. ESSČ s. v. „dřěvo“ 5) 4. v sg. dřevo, dřevní hmota (sr. ESSČ s. v. „dřěvo“ 4) 5. v sg. větvoví, ratolestí Dolož. též jako vl. jm. osobní, pomístní a součást vl. jm. místních. Sr. stsl. lěsъ Autor: Hana Kreisingerová, Irena Fuková Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 25. 4. 2024). 
les, -a, -u, masc., silva, lignum; stsl. lêsъ silva. Dvojí význam slova tohoto, silva a lignum, jest i jinde ve slovanštině, srov. Matz. v List. filol. 1883, 52. — Les, Wald, Waldung. (Prokop) bra sě do gedneho leſſa Hrad. 4a. Jakoby opět na lov chtěl, s nimi na leſſ jěl Pass. 567. Co jest pústenníkóv na leſe bylo ŠtítPař. 114a. (Pústenník) na pustém leſſy bydléše Kat. v. 404 (leſy dial. mor. m lesě). Na leſſiech bydle in silvis Lit. 2. Reg. 2, 18. (Mniši) u polskem leſu sediechu DalC. 37. V divokém a velmi širokém leſu Kruml. 371a. Ostavi ji (Spytihněv svatojiřskou abatyši) na bavorském leſye DalC. 46; ostavichu ji (dívky Šárku) na leſye DalC. 13. Ober… žird vňuž pavuzu nesa, jakž ju gdes byl vytirhl z leſſa AlxB. 4, 41; lezz neb háj t. 4, 9. Vepř z leſſu de silva ŽKlem. 79, 14; w leſſie drvěném in silva lignorum t. 73, 5, w leſſie dřěvěném ŽWittb. tamt., w leſye dřevném ŽPod. tamt. Kto spáti bude na leſiech in saltibus Ol. Ezech. 34, 25. (Aza) leſy modlebné podrúbal lucos succidit t. 2. Par. 14, 3; nevzplodíš leſu non plantabis lucum t. Deut. 16, 21; (dědina) s leſy nemorosa t. Num. 13, 21, z leſu de nemore t. Súdc. 6, 26. — leſſ nemus Prešp. 549, leſs též BohFl. 210; les saltus MamA. 35b. leſ silva ŽWittb. 82, 15, z leſſa de silva t. 79, 14; z leſu de silva Pror. Jer. 5, 6; z leſu Troj. 228a, do leſa t. 228b; v húšti leſu Pernšt. Isa. 9, 18, dřeva leſu jeho t. Isa. 10, 19; w (le)zziech PilB. — Dřevo, dříví, Baumstamm, Holz. (Král) káza, by tekli (běželi) kopáči, nad nimižto twarzy nesú ovšem z přětvrdého leſſu AlxV. 2037. Učinil sem škříni z leſu Sethym de lignis Setim Lit. Deut. 10, 3, z leſu Sechim Ol. tamt., z leſu Sechym Mus. tamt.; les i kamenie sem přihotovil ligna Ol. 1. Par. 22, 14. lesu přinésti potřebného ligna deferre Otc. 143b. Tiem prudkým udeřením (t. hromu, do mučidla) od železa i od leſſa dřízky od těch kuol (mučidelných) třeštiechu Kat. v. 2883. Josef (tesař, chtě udělati postel) jě sě dřievie rúbati a pohřiechu puol leſa i ukráti (t. j. příliš zkrátka urubl) a nemě zač jiného leſu kúpiti ML. 52b. Pak-li by nalezen byl, an víno béře aneb les vinný Pr. pr. 259. Lidé jim (pohořelým) pomohau leſem RokycKl. 390b. — Splav, kterým se leſowe spauštějí a plaví KolA. 3 (1479, ops. v 1. pol. XVI), les, = drva plavená, vory; nebylo-li by krokví na leſu, aby dáno bylo (mlynáři, od splavu) dřevo, co by z ňeho krokev mohla býti, a mlynář sám nemá té krokve s žádného leſu bráti tamt.; s leſem plúti Třeb. 1470, II, 14, 1, e; Vltava se rozvodnila a na lesu velikau škodu učinila Let. 1068; mnoho lesův na vodě zůstalo a něco jich i uplaulo t. 1127. Ten les rozplodil, aby bratřie nechodili daleko po les nebo po drva i pro potřebu plantavit hanc silvam, ut fratres non haberent necessitatem ligni gratia longius evagandi Otc. 141b (významy silva a lignum vedle sebe); ano do leſa jdú… leſu rubat BřezSnář. 143. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
les, -a, -u m. les; dřevo, dříví; plavené dříví, vor Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
les m. = dřevo, dříví Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|