lekánie, -ie n.
k lekati sě
1. lekání se, podléhání úleku, strach
2. zř. lekání, vzbuzování úleku, nahánění strachu
Sr. lečenie, leknutie, žásanie, bázn, hróza, strach
Autor: Milada Homolková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 16. 6. 2025).
lekánie, -ie, neutr., lekání, das Erschrekken. — lekanye pavor Ol. Job. 4, 14. — Bázeň, hruoza, třesenie, lekwie (sic), všechna kletba jeho tě obklič TkadlM. 4, patrně omyl, snad m. lekánie.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².