lečenie, -ie n.
k leknúti sě
1. leknutí, úlek, zděšení
2. co vzbuzuje úlek (strach; ?)
Sr. leknutie, děšenie, přěplašenie, žěsenie
Autor: Milada Homolková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 16. 6. 2025).
lečenie, -ie, neutr., leknutí, das Erschrecken; z lek-, v. leknúti sě. — (Achior) okrziew z toho leczzenye resumpto spiritu recreatus est Ol. Judith. 13, 30, z toho lečenie Hlah. tamt. (překlad volný). Lekl sě leczzenym velikým EvOl. 117a — leczenie terror Prešp. 1442, leczenye též Rozk. 2167.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
lečenie, -ie n. leknutí, úlek
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.