lava, -y f.
1. lavice, druh nábytku sloužící jako sedadlo pro více osob, stůl, lože ap.
2. „čtyři lavy“ tribunál, sbor soudců n. soudních přísedících
K původu sr. Machek, Etym. slov.² s. v. Sr. lavicě, lavička
Autor: Michal Hořejší
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 16. 6. 2025).
lava, -y, fem., lavice, Bank; stsl. lava scamnum. — (V Ml. Boleslavi konšelé zasedali ve čtyřech) lavách WintObr. 1, 633 (bez pramene). Čtyři lavy saudu hájeného ArchČ. VIII, 507, t. j. přísedící na čtyřech lavách. Srov. dial. łava = lavice ŠembDial. 54 (laš.). Odtud lavicě a lávka, v. t. — Jm. místní, něm. Laa: præsidium Lawa Kosm. pokr. 1260, u města lawa Pulk. 150b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².