laskavý adj.
k láska
1. na koho, koho, komu laskavý, vlídný, přívětivý vůči někomu; ojed. zpodst. fig. Bůh
2. milující; býti laskavý na koho milovat někoho
3. milovaný, oblíbený
4. (o víře, srdci ap.) láskyplný, upřímný
5. (o skutku ap.) učiněný z lásky, konaný s láskou
Sr. dobrotivý, milostný, ochotný, přívětivý
Autor: Michal Hořejší
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 16. 6. 2025).
laskavý, adj., gnädig, gütig, freundlich; stsl. laskavъ adulatorius. — Iheſu criſta laſkaueho Mast. 260. laſkawy buoh AlbB. 39b. Kněz Vratislav, ten bieše na chudé lidi laſkaw Hrad. 27b. Nežehři sě s svými dětmi, budú ť na tebe laſkawyeyſſe Štít. uč. 108b. laſkawe pozdravenie AlbB. 6b. Adv. -vě laskavě: (Ježíš Jidáše) mile a laſkawye pozdraví AlbC. (AlbB. 6b).
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
laskavý adj. laskavý, vlídný, přátelský; laskav býti na koho milovat; mít rád
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
laskavý adj.; — laskav býti na koho = milovati
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.