lampad, -a/-u m.
dolož. též lampada, -y f. (?)
k lat. lampas, střhn. lampade
Sr. lampa, lucerna, svietidlnicě
Autor: Kateřina Voleková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.27, citován stav ze dne 7. 7. 2025).
lampad, -a, -u, masc., lampa; z lat. lampas, ř. λαμπάς. — Dajte nám oleje svého, neb ť hasnú naši lampadowe Štít. ř. 230a. (Panny) vzely své lampady tamt. Hasnúti budú nemúdrých panen lampadowe t. 231a. Jich lampadowe ŠtítOp. 393a. Aby milost vaše k bohu z té (panenské) čistoty jako z světlého lampadu plápolala Štít. uč. 46a. Když by (dívka) s múdrými pannami čakajíc věčného choti, jmajíc lampad vzala také i oleje…, točíš jmajic cělost panenskú jako lampad i vzala milost k bohu t. 36b sl. (Panny) měly sú v svých lampadech olej Kruml. 144a. — Srov. lampa.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
lampad m. lampa
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
lampad m. (z řec.-lat.) = lampa
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.