lúpežstvie, -ie n.
k lúpež
loupení, lupičství, loupežnictví
Autor: Štěpán Šimek
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 18. 6. 2025).
lúpežstvie, -ie, neutr., loupežství, loupežení, Räuberei. — V tomto krádeži jest hluk kněží, jenž berú berně, šacují, úroky berú, a neopravují nebožátek (t. poddaného lidu)…; daj jim, bože, poznánie, aby opustili to lúpežstvie HusE. 1, 213.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
lúpežstvie, -ie n. loupežení, kořistnictví
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
lúpežstvie n. = loupežení
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.