lékařský v. lékarský
Autor: Milada Homolková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 17. 6. 2025).
lékarský adj.
též lékařský adj.
k lékař
1. lékařský, (ve funkci gen.) lékaře n. lékařů
2. lékařský, vykonávaný lékařem, vlastní lékaře
3. (o osobě) vzdělaný v lékařství
4. (o pomůcce) lékařský, užívaný lékařem
5. (o rostlině n. její části, přípravku, prameni ap.) léčivý, mající léčivé účinky, (o masti ap.) hojivý; k čemu vhodný k léčení něčeho
6. (o lázních) léčebný, určený k léčení (léčbě)
Sr. lékařní, lékařový, lékový
Autor: Milada Homolková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 17. 6. 2025).
lékařský, adj. z lékař, hojící, heilend. — (Dřěvo) ačkoli suché, však jest lekarzſke medicinalis Comest. 24b. Ten kořen jest lekarzſky k mnohým věcem HusŠal. 139a, lekarzſkymi mastmi Comest. 58b. Mast skladenú řemeslem lekarzſkym opere unguentarii Mus. Ex. 30, 25.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
lékařský adj. lékařský; léčivý, hojivý: ten kořen jest lékařský k mnohým věcem
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
lékařský adj. = léčivý
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.