kúsavý adj.
k kúsati
1. (o psu ap.) kousavý, mající sklon kousat, zraňovat zuby
2. (o oděvu) kousavý, štípavý, nepříjemný na dotek
3. (o svědomí) kousavý, hryzavý, sžíravý, nepříjemně se připomínající
4. (o řeči, sváru ap.) sžíravý, škodící, ubližující
Dolož. též jako vl. jm. osobní. Sr. hryzlavý, kúsajúcí, uhryzavý
Autor: Martina Jamborová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 21. 5. 2024).
kúsavý, adj. z kúsati, kousavý, beissend. — kuſawe svědomie Hug. 31, svědomie… kuẛawe (sic) HusPost. 8b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
kúsavý adj. kousavý, hryzající
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
kúsavý adj. = kousavý, hryzavý
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.