krám, -a/-u m.
sr. střhn. krâm
1. jaký (chlebný, masný) krám, obchod, jednoduchá stavba, bouda, stánek n. místo (zvl. na trhu) určené k prodeji zboží
2. zboží prodejcem osobně nošené a veřejně nabízené ke koupi
Dolož. též jako vl. jm. pomístní Krámy
Autor: Martina Jamborová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 17. 5. 2024).
krám, -a, -u, masc., Kram, Krambude; z němč. — Bychom mohli svój kram vyklásti Mast. 19; (mastí) plin kram jmáte t. 233. — kram apotheca BohFl. (75); kram macellus (sic) t. 794, krami macella Prešp. 1972. — Což sě w maſnich kramiech prodává in macello Koř. 1. Kor. 10, 25, což se w maſtnych kramiech prodává Pernšt. tamt., masný krám, z toho mastný krám; mezi maſnymy krámy Alb. 30a, mezi maſtnymi kramy Kruml. 157b; prodávají v krámiech mastných maso telecie KorMan. 90a; macellum maſtny krám RVodň. 65a; maſtne kramy laniatorium Lact. 93a; kram maſtny KolB. 7a (1494). vydadí… vola na maſné krámy RešSir. 81b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².