krmitel, -e m.
k krmiti
(o Bohu) živitel, kdo krmí
Sr. krmič
Autor: Markéta Pytlíková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 18. 6. 2025).
krmitel, -e, masc., Nährer: — Vítaj rozkošný krmitelu! Kunh. 147a. Bude zamúcen… od krmitele lidu BřezSnář. 157.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
krmič, -ě, krmitel, -e m. živitel, pěstoun
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.