krýkle, -e f. (?)
sr. krýkovati
Zapsáno jako rýmové slovo ve Hře o vzkříšení Páně (nevstaneš li [Lucipere] velmi rychle, duojdem s ním [s Ježíšem před pekelnou branou] krẏchle DivKlem 218a). Rekonstrukce podle edice (tam navrhována forma krykle), sr. J. Máchal (ed.), Staročeské skladby dramatické původu liturgického, Praha 1908, s. 213, v. 845.
Sr. krýk¹
Autor: Milada Homolková