krópka, -y f.
k krópě
Sr. krópě, krópějě
Autor: Markéta Pytlíková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.27, citován stav ze dne 8. 7. 2025).
krópka, -y, fem., demin. z krópě, Tröpfchen. — Aby ščeňátka mohla sě napiti kropek, ješto padají s tvého stola Štít. ř. 168a. V horkých kropkach (slzách) Kat. v. 2323.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
krópka f. kroptek, -petka m. kapka, kapička
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
krópka f. (zdrobnělé z
krópě) =
krůpěj, kapka Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.