krápějka, -y f.
k krápějě
čeho (tekutiny) krůpějka, kapička
Sr. krápě
Autor: Martina Jamborová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.27, citován stav ze dne 8. 7. 2025).
krápějka, -y, fem., demin. z krápějě. — Bohatec onen žádal pak krapyeyky vody a jmieti jie nemohl Štít. ř. 207b. Crapieika proti velicie řěce Kruml. 272b. By jedinkú krapyeyku toho vína okusila Aug. 59b. (Člověk) uzřel medové krapieyky, any kapí BarlA. 27. — Srov. krópějka.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
krápějka f. krůpějka, kapička
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.