kotenec, -ncě m.
pozd. též kotěnec, -ncě m.
sr. kótě
Jen Otc. Sr. koťátko
Autor: Andrea Svobodová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.27, citován stav ze dne 14. 7. 2025).
kotenec, -ncě, masc., kotě, mládě kočkovité, das Junge von Katzen. — (Lvice) jmějíše patero kotenecz catulos Otc. 311b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
kotenec, kotěnec, -ncě m. kotě, mládě kočkovité šelmy: lvice jmějieše patero kotenec
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
kotenec, kotěnec m. = kotě, zvířecí mládě
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.