kolimah (?), -a/-u m.
kolimaha (?), -y f.
vozík, zvl. dvoukolový, „káry“
Jen Otc ve tvarech pl., sg. lze rekonstruovat na základě sl. paralel, např. stpol. kolimaga, strus. kolimogъ, sr. též nč. dial kolmaha
Autor: Štěpán Šimek
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 23. 4. 2024).
kolimah, -a, -u, masc., vůz, Wagen; srov. stsl. kolimagъ, kolimogъ tabernaculum, rus. kolymaga altmodische Kutsche, dial. (domažl.) kolmaha kolečko, trakař Šemb. Dial. 18. — Biešta v klášteře dva kolymahy carri Otc. 78a; poče choditi s kárami a s kolymahy t. 78b; jenž zde bieše stával s kolymahamy tamt.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
kolimah m. kolimaha f. vůz
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
kolimah m., kolimaha f. = vůz
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.