kořiti sě, -řu, -ří ipf.
1. přěd kým kořit se, poníženě se sklánět před někým, projevovat svoji podřízenost vůči někomu
2. ponižovat se, zaujímat podřízené n. méně důstojné postavení
3. relig. (o hříšníku) kát se, projevovat lítost
Sr. káti sě, pokořiti, pokořiti sě, ponížiti sě
Autor: Kateřina Voleková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 18. 6. 2025).
kořiti, -řu, -říš, impftiv.; stsl. koriti contumeliose tractare. — k. sě kořiti sě sich neigen, demütigen: pan Křištofor se korzi a vinen dává Kol A. 5a (1501).
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
kořiti sě nedok. = pokořovati se
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.