klusati, -šu, -še ipf.
1. na čem (koni) ap. klusat, jet klusem
2. přěd sě utíkat
Ojed. ve verši dolož. též se tvary podle typu dělati
Autor: Michal Hořejší
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 16. 6. 2025).
klusati, -šu, -šeš, impftiv., traben; pol. klusać. — Oslové… pěkně kluſſy ambulant Mill. 16b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².