kletcě | ESSČ | GbSlov | MSS | ŠimekSlov |

kletcě, f.

pozd. též klecě, f.

sr. stsl. klětь

klec, schránka s mřížemi určená na zvířata n. ptáky

Předpokládaná motivující lexikální jednotka *klet nedoložena

Autor: Irena Fuková

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.17, citován stav ze dne 13. 6. 2021).

 


kletcě, klecě, klec, -ě, fem., klec, Käfig; stsl. klêtъca cellula, demin. z klêtь domus. — (Zvěř) kletcziemi lomieci řula, své schrany nechtieci AlxB. 5, 25, inclusi caveis frendunt etc. Gualth. 5, 477. Lev, jenž vsazen w kletczi Lit. Ezech. 19, obs.; i vsadili sú jej (lva) w kletczi in caveam Ol. Ezech. 19, 9. Kázal udělati klec Puch. 335b. — cletce aviarium MVerb.; kletczye cavea Rozk. 2905, kletcze též Prešp. 1926, Veleš.; kletczie cavea MamA. 19a. — klecze canile Lact. 29b (canile = klec, budka pro psy?). — V BohFl. 655 je: klepecz *avea; snad omyl m. kletec cavea (kletec z kletcě, jako nč. Vesec z vescě).
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


kletcě, klecě, klec, f. klec
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


kletcě f. = klec
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 6 měsíci a 30 dny; verze dat: 1.1.17
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).