klepeto, -a n.
ojed. též klepet, -a/-u m.
klepeto, končetina vodního živočicha
Dolož. též jako vl. jm. osobní. K původu sr. Rejzek, Český etym. slov. s. v. Není vyloučena druhotná motivace slovesem klepati
Autor: Andrea Svobodová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 23. 6. 2025).
klepeto, -a, neutr., Krebsschere. — Piscis ryba…, pennula křidlce, *parida klepeta, rakvicě cochlea Prešp. 329 v kap. De piscibus; klepeta *parida Rozk. 641, Nom. 63a, SlovVyšbr.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².