karnáček, -čka/-čku m.
k karnáč
expr. (melior.) pláštík, delší svrchní oděv
Autor: Martina Jamborová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 22. 3. 2025).
karnáček, -čka, masc., demin. z karnáč. — V krčmě… ženu posazují ulíčenú, ana ť obočie vztahuje, závojíka popravuje, sukničku svú ztkaničivši a karnaczek uzlutivši Hrad. 99a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
karnáč, -ě, demin. karnáček, -čka m. dlouhý svrchní oděv, patrně bez rukávů
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.