kapicě, -ě, fem., demin. z kápě 2., kleine Kappe. — Jitka v šarlatnéj kapyczy skry sě za oltářem v kaplici DalC. 42, v šarlatnéj kapiczi DalH. tamt. Oděv mnichový…, žíni a kapyczy cucullam Otc. 128b. — kapicze Prešp. 2217, kapicze neb kuklička Lact. 30a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
kapicě, -ě, kapička f. (demin. z „kápě“): malá kapuce
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
kapicě f. = malý tvar kápě, oděv s kapucí
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.