|
|
|
křivota, -y f. k křivý 1. koho, čeho křivost, nepravost, nesprávnost, špatnost; ohavnost 2. čeho křivost, nesprávnost, nepravdivost 3. nepravda, zvl. lež, sdělení neodpovídající skutečnosti 4. jaká křivda, bezpráví, nespravedlnost, příkoří; též jur. 5. relig. nepravost, věroučná nenáležitost, blud(nost) 6. čí relig. nepravost, nespravedlivost, hříšnost, chování jsoucí v rozporu se zákonem božím 7. relig. morální n. věrouční provinění, porušení božího zákona, hřích 8. koho (soudce) nespravedlivost, protiprávní jednání Sr. křivda Autor: Miloslava Vajdlová Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 20. 6. 2025). 
křivota, -y, fem., nepravost, nepravda, Unrecht, Falschheit. — Ten krzywotu činí iniuriam Otc. 343b. S činícími křiuotu cum iniqua gerentibus ŽGlossKlem. 25, 4, za to ŽWittb.: s krziwdu činiecími. krzywotu trpěti affici convitiis Otc. 222b. Věda jich krzywotu pravitatem t. 46b. Spirituales pravitates duchownye krziwoty totiž hřiechu SekvE. 39b. By se rozpomanul na krziuotu memor iniuriæ; Lit. Gen. 50, 15. Bude těžko všeliké krzywotie proti pravdě ŠtítBud. 228. Diábel proti spasiteli pravé písmo zle jest vykládal, chtě jej v svú krziwotu uvésti pod písmem pravým ChelčPost. 79b. Ktož s vymyšlenými krziwotami mocí i saudy umie svých věcí brániti ChelčPost. 51a Mluvili sú krzywotu ŽPod. 57, 4. (Šťepán) křivé svědky w krziwotie ostavil KázLeg. 28a. — krzyvota iniquitas Prešp. 1370, falsitas t. 1374; krzywota iniquitas Rozk. 2132; krzywota neb svár calumnia Comest. 35b; ot krzywoty ab iniuria Ol. Bar. 6, 53. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
křivota f. nepravost, nespravedlnost, křivda; nepravda Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
křivota f. = křivda, nepravost, nepravda Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|