kľudný adj.
k kľud
1. klidný, pokojný, mírumilovný
2. (o zemi) vzdělaný, kultivovaný
Autor: Michal Hořejší
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 20. 6. 2025).
kľudný, adj., klidný, friedsam, ruhig Troj. Jg. — Zemi tak klydne já buoh dám déšť časný excultæ Brig. 164, m. kľuzené, srov. kľuditi zemi.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².