kúzelnicě, -ě f.
dolož. jen kúzedlnicě, -ě f.
k kúzelník
kouzelnice, čarodějnice, čarodějka, žena provádějící „kouzla“
Sr. čarodějnicě, kúzlicě, vzvábička
Autor: Martina Jamborová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 18. 6. 2025).
kúzedlnicě, -ě, fem., kouzelnice, čarodějka, Zauberin. — Ženy (v mukách pekelných), ješto jediechu své jazyky, to sú kuzedlnycze a svódnice ML. 19, kuzedlnyczye divina Rozk. 1863.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
kúzedlnicě (čtyřslab.), -ě f. kouzelnice, čarodějka
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.