káleti, -eju, -é ipf.
k kaliti
1. koho špinit, umazávat, znečišťovat
2. co špinit, hanobit, pomlouvat
3. koho, co poskvrňovat, činit hříšným
Autor: Irena Fuková, Marek Janosik-Bielski
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 17. 6. 2025).
káleti, -eju, -éš, impftiv., znečišťovati, trüben, beschmutzen; iter. z kaliti, v. t., stsl. kaljati inquinare. — Marní lidé… viece ústa kalegy, než ižádný jiný úd Alb. 30a. Neduh kalegyczy Comest. 108b. — Nekaleyte ſe od umrlcóv Comest. 86b, káleti sě. Zvíře v blátě se často kálij Puch. 146b. (Vepři) přijidechu i kalechu sě OtcB. 59b. (Člověk) se… očistí z těch nečistot, v kterých se zde kale ChelčPost. 171a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
káleti nedok. = znečišťovati
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.