jietřiti sě, -třu, -tří ipf.
k jietřiti
med. (o ráně) zaněcovat se, podebírat se, hnisat
Sr. objětřovati sě, objietřiti sě, zajietřiti sě
Autor: Kateřina Voleková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.27, citován stav ze dne 7. 7. 2025).
jietřiti, -řu, -říš, rozněcovati, drážiti; slc. jatriť, pol. jątrzyć, srov. stsl. obъjątriti ardere facere. — Bolestí a ran nejítřiti, ale je krotiti Br. Jg. — j. sě jietřiti sě zapalovati se, hnojiti se, eitern: když které ženě prsi otekú nebo ſie jí getrzyty budú Chir. 256b; nebo ť ſie nebude potom nižádná rána getrzyty t. 101a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².