jdenie, -ie n.
k jíti
1. koho, čí kam jití, přesunování se chůzí, (o vojsku) tažení
2. koho, čí kam příchod
3. koho, čí „dále jdenie“ postup
4. koho, čí „preč jdenie“ odchod
Sr. zajdenie
Autor: Štěpán Šimek
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 15. 6. 2025).
jdenie, -ie, neutr., novotv. subst. verb. ze jdu. — Když vzeznie trúby ke gdení in profectionem Ol. Num. 10, 6. Pro jejich preč gdieni (sic) Mill. 9b. w gdeny in profectione MamA. 25b. K čímuž-to gdenye EvOl. 332a (m. jdení).
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
jdenie, -ie n. jití
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
jdenie n. = jití; — preč jdenie = odchod
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.