jam, *jamo, -že jamže, *jamože, -ž jamž, *jamož, -to jamto, *jamoto, -koli jamkoli, *jamokoli, adv., conj., kam, quo, wohin; stsl. jamo quo. Je významu relativního, z km. je-, jenž, proti interrogativnímu kamo, z km. ko-, kъto, kto; ale časem zaniká a nahrazuje se interrogativem kam. Jest archaismem již ve stč.; znělo původně jamo (jak se dosud slyší v nářečí hornoostravském), ale plný tento tvar zde nedoložen. Táhne se ku příslušnému výrazu demonstrativnímu; tímto jest buď tamo, tam, někdy výraz jiný, někdy demonstrativum ze souvislosti domyšlené. — Jakžto trest, iam vietr pochýlí, tam taký člověk sě schýlí AlxBM. 6, 17, jam-tam. Tam stezka, yamz pokážiu vem ŽWittb. 49, 23. Doveď mě tam, yamz si dovedl (lotra) ML. 5a; gyamzto já jdu, tam ty nynie přijíti nemóžeš t. 4a. Déšč tam splynu, yamz on (Ježíš) chtieše DětJež. 6a. Tam je uvede dar božie milosti, yamzz sú byli upřeli úmysl Štít. ř. 60b. Ktož nepójde tam, yamz jmá jíti t. 173b. Ó kak by to dobře bylo, bychom tam již všichni vešli, yamź jest nás již stránka vešla ŠtítBud. 103. — Každý iams mohl utekli ApŠ. 113. Beř sě, yamz chceš Pass. 361. Svatý Augustin do Mediolana poslán, yamſto přišed jeho (s. Ambrože) kázanie rád poslúchal t. 463. Mnozí zhynuli a nedošli, yamz mienili Štít. ř. 187a. Smrt trpočí je, yamz oni nechtie Štít. uč. 153a; (někteří) nejdú rádi s tohoto světa, ale smrt trpočí je bez jich dieky, iamz oni nechtie Kruml. 344b. Ješto mi sě oko vzhledí, yamz bych nechtěl ŠtítBud. 110. Poslal je (Ježíš apoštoly), yamze jíti jemu bieše quo erat venturus EvVíd. Luk. 10, 1. yamzto když byl přišel Josef quo Mus. Gen. 46, 29; yamzto když byl vstúpil t. Ex. 19, 20. Veď lid tento, yamżto sem mluvil quo locutus sum Ol. Ex. 32, 34. — Cěstu, yamz sě béřete viam et iter, quo pergitis t. Súdc. 18, 6. Šedši k tomu miestu, yamſto jiej anděl jíti kázal Pass. 473. I přišel jest Jeremiáš na to miesto Tophet, yamzto ho poslal hospodin prorokovat Pror. Jer. 19, 14. Přiblížichu sě k hrádku, yamzz jdiechu EvOl. 266b. Do Jessen, yamżto když byl přišel Josef atd. quo Ol. Gen. 116, 29. Na vrchu (hory), yamżto když byl vstúpil Mojžieš etc. t. Ex. 19, 20. Očima je (pohřebníky) provodichu, yamz najdále viděchu Vít. 41a. — Abychom, odtud vstanúc, yamz jsme vpadli, počeli jíti ŠtítMus. 82b, za to ve ŠtítOp. 85a: Chce ť bóh, abychom odtud počeli jíti, kamž sme vpadli. Kamož ť jedno on (kůň) poteče DalC. 4, za to v DalJ. podle rkp. V: jamž ť jedno on poteče. — Chtěl bych s tobú jíti…, yamz by ty mi kázal koli Rúd. 11b, jamž-koli. — yamz Alb. 14b, yamzzto Ol. 2. Reg. 15, 20.