jahan, -a m.
jáhan, -a m.
jáhen, -hna m.
sr. sthn. jachono, jaguno a střhn. jahen
1. eccl. jáhen, duchovní s nižším svěcením, pomocník biskupa n. kněze (zvl. při udělování svátostí, ve čtení Písma, v péči o nemocné ap.)
2. jáhen kardinál eccl. kardinál s titulem jedné ze 14 římských chudinských kurií
3. bibl. levita, chrámový služebník
Kvantita kořenného vokálu jahan / jáhan nejistá. Sr. diakon, podjáhen, podkněžie, podslúžie
Autor: Kateřina Voleková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 16. 6. 2025).
jahan, -a, masc., jáhen, levita: Joas rozeslal yahany, aby sebrali dan Lit. 2. Par. 24 (obs.). Srov. jáhen.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
jáhen, -hna, jahan m. jáhen, diákon (nositel nižší kněžské hodnosti)
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.