jěhně, -ěte n.
Sr. jěhnec, jěhněnec
Autor: Michal Hořejší
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 15. 5. 2024).
jěhně, -ěte, neutr., jehně, Lamm; stsl. agnę, jagnę agnus. — Vece gehnie Baw. 71. gyehnye balans Rozk. 929, Nom. 70a, gehnye též Prešp. 475.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².