játry, jatr, pozd. jater pl. f.
Autor: Štěpán Šimek
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 19. 5. 2024).
játry, jatr, plur. fem., ob. játra, Leber; stsl. jętro neutr., hepar. — Vynmiž (z ryby) srdce a žluč, a yatri schováž (schovajž) u sebe iecur Lit. Tob. 6, 5, yatry schovajž u sebe Ol. tamt.; yatry její schovaj sobě Comest. 180a; yatry rybie tamt. Částku yatr oné ryby Ol. Tob. 8, 2, částku iatr Kladr. tamt. Což sě přídrží yatr iecori Ol. Lev. 1, 8, Mus. tamt.; všecko, ješto sě přídrží yatr Mus. Lev. 1, 12. yatry jeho byly mečem prostrčeny Alxp. 142. Druhdy rána stává se nad yatrami, tak že vyniknú iatry z rány Rhas. 136. Vezmi yatry zaječie Chir. 220b; vezmi vepřové yatry t. 50a; yatri skopové RVodň. ad 39a. — yatri iecur Prešp. 1224, BohFl. 411; yatry iecur Vít. 92a, Boh. min. 21b, Nom. 67b; jatry iecur Lact. 26c; yátry Háj. herb. 16a, yátrám t. 383b, yatrám t. 10b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
játry, jatr (jednoslab.) pl. f. játra
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.