hvězdský adj.
k hvězda
(o požehnání) nebeský, z nebe (od Boha) pocházející
Jen ŘádKor. GbSlov spojuje se starozákonním Božím požehnáním (sr. tvé siemě rozplozi jako hvězdy na nebi BiblOl Gn 26,4). Sr. hvězdní, hvězdný, StčS nebeský II/2
Autor: Kateřina Voleková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 18. 6. 2025).
hvězdský, adj. z hvězda; tiem požehnáním hvězdským Řád kor. 584 (t. rozmnožením, jako jsou rozmnoženy hvězdy na nebi).
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
hvězdový, hvězdský adj. hvězdný: hvězdové nebe
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.