hvězdový adj.
k hvězda
astr. „hvězdové nebe“, „hvězdová okrota“ osmá nebeská sféra, kde se nacházejí nebloudící hvězdy, stálice
Sr. hvězdní, hvězdný
Autor: Kateřina Voleková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 17. 6. 2025).
hvězdový, adj. z hvězda, Sternen-: hwiezdowe nebe ŠtítBud. 38, nad hwiezdowym nebem t. 34; nebe hwiezdowe Comest. 72a
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
hvězdový, hvězdský adj. hvězdný: hvězdové nebe
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.