hvězdní adj.
hvězdný adj.
k hvězda
1. hvězdný, (ve funkci gen.) hvězdy
2. tvořený hvězdami
hvězdné nebe, hvězdná nebesa nebe, nebeská klenba s „hvězdami“ 1
3. astr. „hvězdné nebe“ osmá nebeská sféra, kde se nacházejí nebloudící hvězdy, stálice
hvězdné znamenie souhvězdí zvěrokruhu
4. nebeský, jsoucí na nebesích
5. (o věštci) předpovídající budoucnost podle postavení a pohybu hvězd
Sr. hvězdnatý, hvězdový, hvězdský
Autor: Kateřina Voleková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 18. 6. 2025).
hvězdný v. hvězdní
Autor: Kateřina Voleková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 18. 6. 2025).
hvězdný, adj. z hvězda, Stern-, Sternen-. — Jiná krása slunce, jiná měsiece a jiná hwiezdna ŠtítPař. 10b. Svrchek všeho hwiezdneho nebe Kruml. 467a; na hwyezdne nebe ML. 38a. Na hwiezdney stolici StrahOff. c III. Vše, což sě děje, to náhodú přichodí a od hwiezdne svrchnie moci Pass. 391.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².