hoří v. zlý
Autor: Petr Nejedlý
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 4. 5. 2024).
hoří, fem. horši, neutr., horše, du. a plur. horše, kompt. tvaru jmenného, a horší, kompt. tvaru složeného; z gor-, ku positivu zlý. — Ten (lhář) jest horzy, než ižádný zloděj Alb. 23a. Ktož o svých péči obmešká, viery zapřel jest a horzí jest, než nekřesťan ŠtítMus. 16a; ktož o svých péči obmešká, horſſi jest, než nekřesťan t. 26a, horzý jest atd. ŠtítJes. 44b, místa stejná. (Zloděj) byl-li jest dřéve zlý, bude horſſy Štít. uč. 138a. (Děti a čeled) aby nebyli horſſe Štít. uč. 59a. Viděti ženu jest zlé, neb jest podnět; a slyšeti ji jest horzie, neb tiem diábel jako jed vpustí; a dotknúti se jie jest nayhorſſye, neb jest pravé zkaženie čistoty t. 45a, horzie m. horšie. (Nemoudří manželé) mají za veliký hřiech spolu sě utěšiti, i dopustie se horſſyeho, že ukrutni sobě budú t. 38a (v horſſyeho připsáno ho později, z tvaru jmenného udělán složený). (Alexander) tak bě milostiv za mladu, doňadž nevzě horſſu vnadu AlxH. 6, 13, doňadž nevzě horſy vnadu AlxV. 1923, místa stejná. (Posuzovatelé někteří) což najhorſyeho vědie, o mých sloviech propovědie AlxV. 46. (Jidáš) je stlal svú věc z daleka, vždy sě horſſĭm horſſĭms peka Jid. 30, horším, horšímž, = horším a horším. — nayhorſſy scelestissimus MamA. 35b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
hoří, horši, horše, horší, horšie kompar. (jm. a slož.) adj. „zlý“: horší
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.