|
|
|
hotový adj. 1. zvl. v přísudku komu, k čemu, pro koho, na co, proti komu, s čím ap. hotový, schystaný, zcela připravený (nač) „býti v hotově“, „jmieti v hotově“, „jmieti sě v hotově“, „jmieti na hotově“, „jmieti sě na hotově“, „býti na hotově“ koho, „hotovu býti“, „jmieti sě hotovu“ ap. na co, proti komu, s čím (o osobě) být připravený (nač), být v pohotovosti „býti v hotově“, „jmieti v hotově“, „jmieti sě v hotově“, „jmieti na hotově“, „jmieti sě na hotově“, „býti na hotově“ koho, co, „hotovu býti“, „jmieti sě hotovu“ ap. na co, proti komu, s čím (o osobě) mít nachystáno 2. zvl. v přísudku (zvl. o člověku, jím poskytované službě) komu, čemu, v čem pohotový, jsoucí ihned k dispozici; (o penězích) jsoucí v hotovosti; též zpodst. hotovost; „na hotově mieti“, „v hotově mieti“ koho, co mít někoho n. něco po ruce, přímo k dispozici 3. zvl. v přísudku (o člověku, jeho mysli ap.) k čemu, s inf., aby připravený, odhodlaný, svolný k něčemu 4. zvl. v přísudku (o člověku, jeho mysli ap.) k čemu náchylný, mající sklon k něčemu 5. (o člověku, jeho mysli ap.) prudký, vznětlivý 6. též zpodst. hotový, dokončený; (o výrobku) vyrobený; (o díle) dopsaný; (o pokrmu) uvařený; o činnosti) ukončený, přerušený; (o rostlině) vzrostlý 7. skutečný, opravdový 8. zvl. v přísudku (o čase, situaci ap.) k čemu vhodný, příhodný 9. k čemu způsobilý, schopný Dolož. též jako vl. jm. osobní Hotový. K motivaci sr. stsl. gotovъ Autor: Hana Kreisingerová Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 8. 5. 2024). 
hotový, adj., připravený, ochotný, fertig, bereit; psl. gotovъ paratus, promptus, z got *gataws, inf. gataujan machen Uhlenb. — hotow jsem paratus ŽWittb. 37, 18, t. 118, 60. Hotowo srdce mé paratum ŽKlem. 56, 8, hotowo ſirdcze ŽWittb. tamt. Kteréž (panny) biechu hotowy, vjídechu na svatbu Štít. ř. 230a. hotow sem praesto sum MamA. 33a; hotowy beze všie lenosti sluha Tkadl. 5a, ochotný. (Alexander) rozkáza, aby sě hotowy jměli AlxV. 418. Chovajž tvrdě moje slova, bude ť služba vždy hotowa a ve cti vždy obnova t. 299, služba tvých lidí bude vždy ochotná. Zpomínaje jim (Judas židům) ta svítězenie hotowieyſſe jě tiem učinil promptiores Ol. 2. Mach. 15, 9. Zákon, (svú duši) hotowu jmieti Alb. 28a. Každý střelu aby hotowu v svú rukú měl GestMus. 23b, za to omylem: hotowo GestKl. 48, místa stejná. — Jsa již hotow ke všiej sěči AlxV. 2433, hotový k čemu; k bojovi hotow dospěle t. 1454. K zzmy̆rty̆e hotow sa ApŠ. 20. Jako lev hotowy ku plenu paratus ŽWittb. 16, 12, jako lev hotow ku přěbojiu ŽKlem. tamt. Ktož jest hotow k smiechu Alb. 29b. Bude ť každý hotowiegi k tvému ctnému NRada 635. Člověk pokušením hotowyegy ku práci bude ŠtítVyš. 18a. Tu marnost (člověk) tak oblíbi, že viec by k tomu hotowyegij Štít. ř. 119a. Abych učinil tvú vuoli…, abych hotuow byl i k svádě NRada 121. Aby byli (lidé) hotowyeyſe k dání desátka Alb. 90a; (lidé) jsú k hřěšení hotovieiẛe HusPost. 24b. (Sluha) léň bude k dobrému, ale k zlému mnoho hotowyegy ŠtítVyš. 34a. (Milosrdný) hotowyegy jest k uotpušťení, než jeho vinník ku prošení AlbC. 51b. Paris… jmějieše k lovu mimo všecko mysl hotowu AlxV. 726; ke všelikakému lovu měj svú mysl vždy hotowu NRada 1354. Nalezli jej (kámen) velmi hotowy kútniemu kamenu Kruml. 72b, m. k kútniemu kamenu, aby byl kamenem kútním. — Nebyli hotowi w ſluzbu jemu GestaKl. 260, hotový več. U bičovánie hotow sem in flagella paratus sum ŽKlem. 37, 18, podle lat.; v-byczſy hotow sem ŽPod. tamt. — (Člověk) hotow by jemu slúžiti Alb. 72a, hotový s inf. — Přiezen jest vždy hotowa, což by sprostného viděla, by to svým plášťem zastřěla AlxV. 58, hotový s kond. — Jesu Kriste…, ty jenž… těm všěm, jenž toho žádají, ež tvéj pomoci hledají…, nikdy neodpovieš vlasem, ale vždy hotowym czaſſem zjevuješ jim milost svoji atd. Kat. v. 2847, hotovým časem, včas. — Jmá dlužník hottowymi peniezy doložiti Pr. pr. 249, hotové peniezě, bares Geld; hottowymi peniezi zaplatí KolA. 1512; hottowymy peniezy List. Oleš. 1400. Kterýž jemu peniezy hottowy zaplatil KolA. 1512, hotovy penězi, výraz ustrnulý; zaplatil penizy hottowy tamt. Plně hotowymi groši (zaplaceno) KolB. 25a (1495), hotovými groši. hotowych mám deset tolarů a jakús minci KolCC. 19a (1552), hotových, t. peněz. Kupec v hřiech zajde… na roky dávaje svú kúpi (na lhůty dávaje své zboží), aby dráže dal pro rok, než by dal za hotowe Štít. uč. 95a, za hotové prodávati atd.; ti, ktož proto dadie dráže svú kúpi, že rok dadie, než by dali za hotowe…, lichvu ť berú ŠtítMus. 48a. — Zpodstatnělé: učedlníci ti sú k hotovu přihlédali HusE. 1, 30; k hotowemu viecež přidobýval ŠtítOp. 29a. — Přisahuji skrze mé hotowe bohy, ač nedáte oběti mým bohóm, zlú smrtí zemřete OpMus. 16a, hotový, pravý; oni jako lítá zvěř w hotowych hněviech sě obořivše atd. PassKlem. 52a. — Výrazy adverb. po-hotově bereit: to vše pohotowie a v hrsti měj VšehK. 29a; — v-hotově bereit: vždy w hotowie býti, když by po ni (choť pro nevěstu) přišel Kruml. 165a; jich každý vždy w hotowie byl Trist. 62b; w hotouie sú knihy Leviticus in promptu Lit. Jeron. k Paul. 7; bychom … mohli ji (Kateřinu) s téj viery svésti, chtěl bych na tiesarstvie vésti přěrad, dada mému synu ju… a sám bych viec byl whotowye Kat. v. 1432; měj sě w hotowie na každú chvíli Kruml. 436a; (Patron) rozkáza v náhlém slově svým sě jmieti vždy wzhotowie AlxBM. 4, 20, omylem m. v-hotově; whotowie stáli Trist. 88b; — hotově pohotově, ochotně, bereit, willig: (dušě) má vždy hotowie býti Alb. 37a, v AlbB. na místě stejném: w hotowie; jakož mysl poslušna bude hotowie svého stvořitele, takéž tělo hotowie bude poslušno své duše Kruml. 302b; (sv. Prokop) tiem sbožím slúžil tak hotowie leč sirotkóm, leč chudéj vdově Hrad. 16a; za niž (pravdu) každý křesťan má na smrt vydati hotově život svój HusE. 1, 6; snadně hi hotowie svD. 77. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
hotový (kompar. f. hotovějí, hotovější) adj. pohotový, připravený; v hotově pohotově, jsa přichystán; ochotný; skutečný, pravý; hotovým časem v pravý čas, včas; hotovějí náruživější Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
hotový adj. = pohotový, ochotný, připravený; prudký, popudlivý; — k hotovu (přihlédati) = k hotovému skutku, k hotové věci; — na - hotově = pohotově; v - hotově = v hotovosti, přichystán jsa Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|